O rohlíku Poutníku 2 – Laura Cholvádt + Aurel Cholvádt, 3. třída

Když si jednou rohlík Poutník (tak se jmenoval) myslel, že jeho škola jménem ŠKOLA JÍDLA je už tak trochu nudná, tak ho napadlo, že by mohl postavit něco navíc, ale nevěděl co. Nejdřív ho napadly potraviny, potom květinářství, hračkářství, restaurace, pošta, lékárna, nemocnice, veterina, pizzerie, ale nevěděl, co postavit.

Tak dlouho si s tím lámal hlavu, až ho jednou napadlo, že postaví vesnici. Ale potom si řekl, že ve vesnici není nemocnice, veterina a hračkářství. Už nevěděl, jak vyřešit ten problém, aby tam byly všechny budovy. Zase si s tím lámal hlavu. A potom si vzpomněl, že ho uváleli ve městě. A tak věděl, co by měl postavit, ale zase tam našel problém.

Problém byl, že by sám město nepostavil. Pak si ale vzpomněl, že kdyby se vrátil do pekařství, našel by tam tisíc rohlíků, ze kterých by mohl udělat dělníky. Tak šel, ale když došel k pekařství, zjistil, že okno je moc vysoko, aby se tam dostal. Chvíli přemýšlel, jak se dostat dovnitř a jak by mohl bezpečně dostat tisíc rohlíků ven. O 36 minut později to vymyslel.

Všiml si totiž, že je sobota a je zavřeno. Proto si počkal do neděle ve své ŠKOLE JÍDLA. V neděli to propásl a v pondělí tam bylo moc lidí, takže se bál, že ho někdo uvidí. A až v úterý o deváté ráno tam přišel a nikdo tam nebyl. Našel krabice a popelnici a po nich vylezl k pootevřenému oknu a ujistil se, že se jím dá vyjít ven. Tak vlezl dovnitř a přesvědčil rohlíky, aby mu pomohli.

Rohlíci utekli z pekárny a postavili město ROHLÍČKOV.