Příběh o malé broskvičce – Nicol Jelínková, 7. třída

 Byla jednou jedna malá broskvička a ta měla zájem o statečného brokoličáka. Jenže ten bydlel velmi daleko. A tak se broskvička rozhodla, že pro lásku svého života půjde až na konec světa. Ráno svému milovanému tatínkovi sdělila, že se chystá na cestu. Její ochotný otec jí daroval pár buchet a džbán s vodou. 

 Broskvička si vzala svůj nejlepší batoh a vyrazila. Šla přes hory, doly, řeky, města, oceány a státy, až konečně dorazila do vzdáleného Španělska, kde uviděla veliké hradby se znakem brokolice. Broskvička se sebevědomě rozhodla jít dál a na velikém, zlatem potáhlém křesle seděl její idol brokoličák. Přišla až k němu a uviděla prstýnek na jeho tlustém prstíku. Kde se vzala, tu se vzala, za jeho křesílkem se objevila plesnivá a stará hruška. 

 Broskvička se naštvala a vydala se na cestu zpátky. Šla přes hory, doly, řeky, města, oceány a státy, až dorazila zase domů. Ale tam, před jejím domem, na ni někdo čekal. Byl to její velmi dobrý kamarád, pošetilý meloun. Ten však držel něco v ruce. Broskvička si uvědomila, že to je písmo elektrikáře lilka. Rozběhla se k melounu a vytrhla mu dopis z ruky. Přečetla ho rychlostí blesku a pak vyskočila radostí do vzduchu. Náhle se ale stalo něco nečekaného. Broskvička dopadla špatně na nohu a zlomila si jí. 

 Zranění bylo ale mnohem horší. Naší malé broskvičce vylezla kost z nohy a dostalo se do ní bláto ze zahrádky. Pošetilý meloun ji naložil a odvezl do nemocnice. Broskvička se probudila z kómatu po půl roce a první, co uviděla, byl její budoucí manžel, elektrikář lilek. V tom ale začalo něco pípat a broskvičce přejel před očima celý její život. Pak už viděla jenom černo. 

 Doktorka potom uviděla brečícího elektrikáře lilka u postele. V tom si všimla, že broskvičky dýchací přístroj byl vypojen a nahrazen lilkovou nabíječkou na iPhone 12 pro max.  A toto byl, milé děti, konec broskviččina příběhu, ale i života. Elektrikář zůstal už navždy sám.