O ztraceném balónku – Eliška Horáková

Byl jednou jeden chlapeček Kuba a ze všeho nejraději si hrál modrým balónkem. Nosil ho s sebou všude: do školy, do knihovny, do kina, do sprchy i na toaletu. Pořád si s ním pohazoval, byla to taková uklidňující hračka.

 Jednoho hezkého dne si šel Kubík hrát k Labi, a když tím modrým míčkem zase házel, tak mu spadl do vody. Bohužel neuměl plavat, bál se pro něj jít. Míček zatím pomaličku uplaval do Mělníka a Kuba byl smutný.

Doma ho nic nebavilo, seděl na posteli a myslel na svůj balónek. Řekl si: ,,Kdybych si mohl nějak pro ten míček přiletět.” Najednou se zvedla postel a odletěla s Kubou daleko k moři. Míček se totiž dostal přes celé Německo až do Severního moře. Postel zaparkovala na pláži a Kuba už viděl svůj modrý míček. ,,Nezdá se mi to?” Kuba se štípl. A nezdálo se mu to. Běžel pro balón, sedl na postel a než bys  řekl švec, tak byl doma. Byl moc rád, že si spolu zase můžou hrát. Cililink…