První den – Romana Homolková, 5. třída

První den

Byl jednou jeden kluk, který bydlel hodně daleko až v Africe. Jmenoval se Petr. Měl tmavou pleť, černé vlasy a hnědé oči. V jeho pěti letech se z Afriky odstěhovali k nám do České republiky, protože to byla rodná země jeho maminky. Česky mluvil plynule, protože ho maminka učila česky již od mala. V září v jeho sedmi letech měl nastoupit do školy. Trochu se bál. Byl trochu jiný než ostatní, a tak si zkrátka nebyl jist, zda ho ostatní přijmou.

Den před nástupem do školy přišla maminka do jeho pokoje, sedla si vedle něho na postel, chytla ho za ramena a řekla mu, ať se nebojí. To že je jiný vůbec nevadí, naopak ať z toho udělá svou přednost a také věří, že nikdo jiný nebude umět tak dobře anglicky.

Petr byl hned klidnější a již začal přemýšlet, jak své výhody využije. Z toho, jak přemýšlel nakonec usnul a na svůj první den ve škole se vyspal do růžova.

Když se ráno probudil už se vůbec nebál. Vstal, vzal si aktovku s penálem a sladkou svačinku. Ve škole viděl, že i ostatní prvňáčci jsou nervózní a bojí se, přeci jen to pro ně byl první školní den. Po rozdělení do tříd se seznámil s Lukášem a hned se skamarádili. Petr byl rád, že má kamaráda a od té doby se už nikdy nebál chodit do školy. A co víc, chodil tam velice rád.