Učitelka Bubáková – Klára Žáková, 5. třída

Naše třídní učitelka vyhrála zájezd do Austrálie.

Pravda, cestování v této době je těžké. Paní učitelka tam jela na týden. Vyjížděla v pátek a přijela následující sobotu. V pátek paní učitelka ve škole už nebyla. Zastupovala ji paní ředitelka. Ale paní řiditelka nemohla zastupovat celý týden, tak začala hledat náhradu. Všechny učitelky z této školy neměly čas.

V neděli večer se ředitelce ozvala nějaká paní. Byla to prý bývalá učitelka. Paní ředitelka měla radost a zeptala se jí na jméno. Ona jí emailem odpověděla, že se jmenuje Josefína Bubáková a je jí 85 let. Ale to si paní ředitelka nepřečetla, jen jí napsala, že ji přijímá.

V pondělí přišla do třídy paní Bubáková. Měla na sobě černé šaty a šedý svetřík. Na hlavě měla černý klobouček s krátkým závojem přes obličej. Všechny děti se jí lekly. Pepička z první lavice vykřikla: ,,Pomoc, příšera.“ Bubáková se naštvala a poslala ji na chodbu.

Celou první hodinu Bubáková mlčela, kdo promluvil, tomu dala poznámku. O přestávce bylo ticho. Druhou hodinu přišla Bubáková do třídy a řekla: „Píšeme písemku.“ Sklonila se a vytáhla z tašky papíry. Po papírech lezli pavouci a švábi. Nela a Eliška začaly strašně pištět. Bubáková je hned poslala na chodbu za Pepičkou.

 Za pár minut byla na chodbě celá třída. Za půl hodiny přišla na chodbu Bubáková a řekla: ,,Všichni máte za pět a zítra píšeme z matematiky, českého jazyka a přírodovědy. A za domácí úkol dodělejte celý pracovní sešit z matematiky.“ Když to dořekla, poslala děti domů a odešla.

Druhý den už Bubáková nepřišla. Paní ředitelka se jí nemohla dovolat, ani jí neodepsala na zprávy. Protože děti neměl kdo učit, tak jim paní ředitelka dala ředitelské volno. Příští pondělí už ve škole byla paní učitelka. Od té doby si děti na žádného učitele už nikdy nestěžovaly.