Pohádka o mládenci a neznámém starci – Eliška Švejdová, 6. třída

Nedaleko Dobrotína stál opuštěný dům. Jednoho dne se tudy ubíral chudý mládenec s malým rancem s chlebem a bez jediného dukátu.

Chudý mládenec zaklepal na dům, ale nikdo neotvíral. Zaklepal po druhé a náhle otevřel starý pán. Mládenec se starého pána zeptal, jestli by nemohl přenocovat v jeho domě. Starý pán odmítal a to z jediného důvodu, byl to totiž čaroděj a nechtěl, aby to mládenec zjistil. Mládenec ho stále přemlouval, prosil a sliboval, že to bude jen na jednu jedinou noc. Čaroděj popřemýšlel a nakonec mládenci dovolil přenocovat ve svém domě.

Stařec pozval mládence dále a vyzval ho ke stolu, aby si mohl sníst svůj chléb. Mládenec starci poděkoval, usedl ke stolu a nabídl starci kousek svého chleba ze svého rance. U večeře si stařec a mládenec povídal o svých životech a nakonec stařec mládence varoval, aby nevstupoval do sklepa domu, protože je tam velký chlad. Po večeři šli oba spát do svých pokojů.

Mládenec se náhle uprostřed noci probudil, když zaslechl podivné zvuky. Po chvíli vyšel z pokoje, potichu kráčel po domě, až došel ke dveřím sklepa, za kterými prosvítal paprsek světla. Sice váhal, ale nakonec vstoupil do sklepa, kde viděl starce čarovat. Mládenec, ale svou neopatrností shodil čarovný lektvar, čímž stařec zjistil, že mládenec porušil jejich dohodu. V tu chvíli se stařec rozčílil a mládence začaroval v oheň, který bude plápolat v jeho krbu do konce jeho života, což znamená, že mládenec bude osvobozen v den pohřbu starce.