Hledání královny Isabely – Natali Niewaldová (10 let)

Megí byla sestra Míši.

Byl den, kdy Megí šla poprvé s Míšou do školy.

Míšovi bylo 11 roků a půl.  Megí, bylo 9 roků a půl.

Byli skoro na stejno. Jako první se narodil Míša a po něm Megí. Bylo smutné to že jim ve válce zemřel tatínek. Maminka byla pořád z Míšou a Megí.  A potom se maminka oženila s Toníkem Zavadilem.

Byl hodný i na maminku i na děti. Byl silný, hezký a vykoupaný.

Má rád vodu, ale máma ne. Ani Míša a Megí nemají rádi vodu.

V ten den nám maminka řekla že v roce 1998 se ztratila v lese nějaká královna Isabela IV.

Byl čas vyrazit za královnou Isabelou IV. Museli si vzít jídlo a pití, aby neumřeli hlady. Ale nesměli si Míši a Megí všimnout rodiče.

Bylo to těžké se vydat a opustit svoji rodinu. Ale nebáli se. Míša byl silný a odvážný. Megí byla statečná. Ve tři hodiny odpoledne, si všimli, že před nimi byla uplakaná holčička. Vypadala jako královna Isabela IV. Míša a Megí šli za ní. A Megí se jí zeptala: Jsi v pořádku? Jak se jmenuješ? Řekla smutně Megí. J-já? Já jsem Isabela… Míša a Megí se polekali. K-královna Isabela IV? Řekla Megí polekaně. Ano. královna Isabela IV.

Dobře, královno. Míša a Megí se uklonili. Královna žasla radostí,

že se jí aspoň někdo uklonil. Megí se královny zeptala: A proč jste tady? Královno, Isabelo IV. Ale královna neodpovídala. Bylo to tenkrát, kdy přišla do mého zámku Martina Sally. Byla to špionka. A tak mě vyhodila ze zámku…. Megí s Míšou byli smutní a zklamaní.

Bylo jim královny líto. Tak šli s královnou Isabelou IV. domů Už bylo pozdě, bylo půl osmé večer. Když bylo osm hodin vrátili se a

 byli smutní a vyděšení. Před sebou neviděli ani jeden dům na cestě. Oni zabloudily. Megí obejmula Míšu a rozbrečela se. A řekla: Ah, neměli jsme jít ven. Potom bychom takhle nezabloudily. Řekla s vyděšením Megí. Když královnu něco napadlo. Královna Isabela IV. uměla totiž čarovat. Tak Míšu a Megí začarovala, aby byli doma. A stalo se? Stalo.

Ale kde byla královna? Tu se objevila královna. Obejmuli ji. Megí vzala královnu za ruku a běželi s ní domů.

Maminka a tatínek měli o ně strach. Zaklepali na dveře a máma z tátou byli šťastní.

Bylo 23. února. Míša a Megí ještě pořád spali v pelíškách. Oni totiž včera měli hodně náročný den. A maminka je vždy budí ťukotem pánve na vajíčka. Zase hned po ránu „mami“! Řekla Megí.

Tak Megí napadlo, že by šli hledat poklad. Šli ven.

Byl sníh a byla jim zima na tlapičky.

Tím, že je nám zima na tlapičky, tak si z toho Megí nic nedělej. Řekl Míša. Byl konec prázdnin a Megí a Míša šli do školy. Škola je bavila, ale nepřítel je dráždil. Např: psi, kuny a další.