O červné Karkulce, aneb co se stalo v lese – Markéta Veselá (10 let)

                          Byla jedna holčička, které se odmala říkalo Karkulka. Od babičky totiž dostala červený čepeček, který pořád nosila na hlavě.

                          Jednoho dne šla Karkulka za babičkou, aby jí popřála k narozeninám. Maminka jí do košíčku připravila bábovku a víno. Karkulce řekla, že má jít po cestičce, ať nikde neschází z cesty, jinak by mohla zabloudit v lese.  Maminka dala Karkulce pusu na tvář a Karkulka vyrazila do lesa. Šla po cestě, jak to slíbila mamince, když najednou slyšela volání o pomoc, a tak šla za tím voláním. Našla malého chlapečka Smolíčka v jámě a chtěla mu pomoc. Karkulka se zeptala, jak se do jámy dostal, Smolíček jí odpověděl, že šel hledat jelena, ale potom se ztratil a jak se otáčel kolem sebe, jestli neuvidí jelena tak se nekoukal pod nohy tak jsem spadl do jámy. Karkulka se rozhlížela kolem sebe, jestli by nenašla něco, čím by ho mohla vytáhnout. Našla dlouhý klacek a podala ho Smolíčkovi, ale když ho chtěla vytáhnout, spadla do jámy za Smolíčkem. Oba pak začali volat o pomoc, volali a volali, ale nikdo je neslyšel.

                          Obě děti byly smutné, že je jelen neslyší, když v tom zaslechly praskání větviček někde blízko. Začaly volat o pomoc, protože si myslely, že už jim jde jelen na pomoc. Byly proto moc překvapené, když se nad jejich hlavami neobjevil jelen se zlatými parohy, ale veliký vlk. Děti začaly ječet strachy: „Aaaaaaaaa, pomoc.“ Jak už to v pohádkách bývá, vlk uměl mluvit lidskou řečí. A tak jim řekl: „Přestaňte křičet, já vám nechci ublížit, já vám pomůžu z té jámy ven.“

                          Děti se uklidnily a vlk je vytáhnul z té díry ven. Karkulka se Smolíčkem vlkovi poděkovali a vlk je odnesl na svém hřbetě k babičce, kde všichni oslavili její narozeniny.

A to je konec?

Ne, není. Karkulka si Smolíčka natolik oblíbila, že ho odvedla za maminkou a tatínkem domů a společně navštívili jelena a vysvětlili mu, že bude lepší, když bude Smolíček vyrůstat mezi lidmi. Jelen s tím souhlasil, ale pod podmínkou, že ho budou děti chodit navštěvovat.

Karkulka i Smolíček žili spolu jako sourozenci a pořád se měli rádi.

A to už je opravdu konec.